rozbuška
Czech
Etymology
rozbouchnout (“to detonate, to blow up”) + -ka.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrozbuʃka]
Noun
rozbuška f
Declension
Declension of rozbuška (hard feminine reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | rozbuška | rozbušky |
| genitive | rozbušky | rozbušek |
| dative | rozbušce | rozbuškám |
| accusative | rozbušku | rozbušky |
| vocative | rozbuško | rozbušky |
| locative | rozbušce | rozbuškách |
| instrumental | rozbuškou | rozbuškami |
Derived terms
- rozbuškový (“relating to a detonator”)
Related terms
- rozněcovadlo (“igniter, initiator”)
- roznětka
Further reading
- “rozbuška”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rozbuška”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rozbuška”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025