píchat
See also: pichať
Czech
Etymology
Etymology tree
Inherited from Old Czech píchati, from Proto-Slavic *pьxàti, from Proto-Balto-Slavic *pištei, from Proto-Indo-European *pis-é-ti, from *peys- (“to crush”).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpiːxat]
- Hyphenation: pí‧chat
Verb
píchat impf (perfective píchnout)
- to prick, to stab, to poke
- to sting
- Píchá mě v boku. ― I have a stitch in my side.
- (vulgar) to fuck [with s (+ instrumental)]
- Synonym: souložit
Conjugation
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive píchat.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Derived terms
adjectives
- pichlavý
- píchací
- píchlý
- píchnutý
nouns
- pichlavost
- píchačka
verbs
- (iterative) píchávati impf
- napíchnout pf, napíchat impf
- odpíchnout pf
- opíchat impf
- podpíchnout pf
- popíchnout pf, popíchat impf
- propíchnout pf, propíchat impf
- přepíchnout pf, přepíchat impf
- připíchnout pf
- rozpíchnout pf, rozpíchat impf
- spíchnout pf
- upíchnout pf, upíchat impf
- vpíchnout pf
- vypíchnout pf, vypíchat impf
- zapíchnout pf, zapíchat impf
Further reading
- “píchati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “píchati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “píchat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025