mīņa
Livonian
Etymology
From Proto-Finnic *minijä.
Pronunciation
- IPA(key): /ˈmiːɲɑ/, [ˈmiːɲɑ]
Noun
mīņa
Declension
| singular (ikšlu’g) | plural (pǟgiņlu’g) | |
|---|---|---|
| nominative (nominatīv) | mīņa | mīņad |
| genitive (genitīv) | mīņa | mīņad |
| partitive (partitīv) | miņņõ | mīņidi |
| dative (datīv) | mīņan | mīņadõn |
| instrumental (instrumentāl) | mīņaks | mīņadõks |
| illative (illatīv) | miņņõ | mīņiž |
| inessive (inesīv) | mīņas | mīņis |
| elative (elatīv) | mīņast | mīņist |