υπαγόρευση
Greek
Noun
υπαγόρευση • (ypagórefsi) f
Declension
| singular | plural | ||
|---|---|---|---|
| nominative | υπαγόρευση (ypagórefsi) | υπαγορεύσεις (ypagoréfseis) | |
| genitive | υπαγόρευσης (ypagórefsis) | υπαγορεύσεων (ypagoréfseon) | |
| accusative | υπαγόρευση (ypagórefsi) | υπαγορεύσεις (ypagoréfseis) | |
| vocative | υπαγόρευση (ypagórefsi) | υπαγορεύσεις (ypagoréfseis) | |
| Older or formal genitive singular: υπαγορεύσεως (ypagoréfseos) | |||
Related terms
- υπαγορεύω (ypagorévo)