πλάτα

Ancient Greek

Pronunciation

 

Noun

πλᾰ́τᾱ • (plắtāf (genitive πλᾰ́τᾱς); first declension

  1. Doric form of πλᾰ́τη (plắtē)

Declension

Noun

πλᾰ́τᾱ • (plắtā)

  1. nominative/accusative/vocative dual of πλᾰ́τη (plắtē)