δολιοφθορέας
Greek
Etymology
From δολιοφθορά (doliofthorá, “sabotage”) + -έας (-éas, “-er”).
Noun
δολιοφθορέας • (doliofthoréas) m (plural δολιοφθορείς)
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | δολιοφθορέας (doliofthoréas) | δολιοφθορείς (doliofthoreís) |
| genitive | δολιοφθορέα (doliofthoréa) | δολιοφθορέων (doliofthoréon) |
| accusative | δολιοφθορέα (doliofthoréa) | δολιοφθορείς (doliofthoreís) |
| vocative | δολιοφθορέα (doliofthoréa) | δολιοφθορείς (doliofthoreís) |